Kočka - Prolog

5. dubna 2010 v 20:51 | verasi |  Kočka

Prolog

Před 14ti lety:

"Dej nám to dítě!"
Hlas mladého muže s tváří zahalenou černou maskou se nesl celým domem. Jeho oči-barvy šedi- se nelítostně zabodávaly do ženy, která stála před ním. Ale její oči ten nápor vydržely, ony samy žhnuly touhou ochránit své jediné dítě, ať už to byl člověk nebo kočka.

"Vážně si myslíš, že ti svoje dítě dám jen proto, co jsi z něj udělal?" Ženin hlas se netřásl, ale její ruka si přitiskla sotva několika měsíčního chlapečka blíž k sobě, až jí na krku zalechtaly jeho kočičí ouška.
"Nevzdám se ho a můj muž-až vyřídí ty hajzly které si na něj poslal-se vrátí a pomůže mi ochránit mé dítě!" Zakřičela nenávistně a tím probudila dítě ze spánku.
To nespokojeně zažvatlalo a rozevřelo svá velká kukadla neurčité barvy-něco mezi tmavě hnědou a zářivě zelenou-našpulilo pusu, ale plakat nezačalo.
"On už je dávno mrtvý," pohodil muž hlavou, "ale nemusel, kdyby jste se vzdali toho pitomýho děcka!"
"My se ho nikdy nevzdáme-já ani můj muž!" Zdůraznila znovu žena.
"Pak my nezbývá nic jiného, než abych pokynul tady těm mužům, aby tě zabili a to dítě si prostě vezmeme!" Zavrčel muž, kterému zjevně docházela trpělivost.
Chtěl kývnout na své poskoky, aby ji oddělaly, konec konců šanci jí dal-ale ona jak je vidět se toho dítěte nevzdá. A v tu chvíli se roztříštilo okno pod náporem několika kulek, které našly svůj cíl v hlavách všech mužů-krom jediného- kteří nestihli včas uskočit. Žena sebou trhla a dítě se teprve teď rozplakalo, ale jakmile do okna vyskočil vysoký, tmavovlasý muž, okamžitě se uklidnilo. Jako by poznalo, že muž v okně je jeho otec. Sice s věcmi od krve-ať už své, nebo těch mužů kteří na něj byli poslání-ale je to on.
"Kdo je tady mrtvý, Patricku?" Zašklebil se muž v okně, aniž by přestal zbraní mířit na Patricka, muže, který si přišel pro jeho dítě.
V tom právě rostl vztek. Ve všech rodinách, kde se to stalo, šlo všechno podle plánu. Rodiče byli víceméně rádi, že se zbaví svých podivných dětí. A tady, v této rodině, kde se to stalo vlastně omylem, se za své dítě bijí. A zřejmě jim nevadí, že má kočičí uši a ocas. I on šáhl po své zbrani, kterou teď mířil na ženu s dítětem.
"Polož to, Jarede. Nebo se tvá žena seznámí z mou zbraní-a to ve smrtelné blízkosti!" Utrousil jedovatě.
Jared seskočil z okna a odhodil zbraň, v jeho očích plála nenávist. Patrick se usmál. Byl si už jist svým vítězstvím. Sice ztratil 5 svých dobrých mužů a z téhle akce se vrátí sám, ale to mu nezabránilo v radosti, když se díval na mužův výraz plný bolesti. Otočil se na něj, chtěl ho ještě potrápit nějakou poznámkou na jeho účet, konec konců ztratí dítě a zřejmě i život. A to byla osudová chyba-otočit se zády k ženě, které se v očích zračilo šílenství. Ta vrhla nůž, který měla doteď schovaný v ruce, kdyby došlo na boj zblízka. Nikdy jí nešlo vrhání nože na cíl ale jakoby strach o její milované jí dal sílu. Nůž se zabodl Patrickovi do ramene. Ten zaskučel a upustil zbraň, čehož Jared využil, aby našel tu svojí.
"Běž zabalit, sobě, mě i dítěti, vypadneme odsud!" Zavelel Jared, než Patrickovi, kterému se v očích zračilo překvapení, vystřelil dvěma přesnými zásahy mozek z hlavy.
"Nedovolím, aby, jste mi sebrali dítě!" Zasyčel, než kopl do jeho mrtvoly a vydal se pomoct své ženě.
*/*/*/
Současnost:

Muž, v tmavém obleku a červené kravatě hleděl na přibližně 17tiletého chlapce, který si právě soustředěně posunul brýle na nose.
"Takže chcete, abych ho k nám přivedl?" Optal se s očividným zájmem v hlase chlapec
"Proč prostě nenavštívíte jeho rodiče a nevezmete ho násilím?" Ohrnul pak ret.
"O to jsme se už pokusili hned na začátku, ale skončilo to smrtí mého nejlepšího muže, Neite." Pokrčil tázaný rameny.
"Takže teď, když jste ho po 14li letech našli, chcete, abych ho přivedl zpátky k nám, aniž by se to dozvěděli jeho rodiče, mám pravdu?"
"Tak nějak," kývl muž rameny,"ale musel by ses vetřít do jeho prostředí, zařídit si, aby ti důvěřoval, chápeš?"
"Naprosto." Odvětil Neit.
"Ale stejně se divím, jak se může jen tak objevovat ve společnosti, aniž by na to lidé přišli, když neumí pořádně skrývat uši a ocas."
Na okamžik se zdálo, že se v Neitově záplavě modročerných vlasů zaleskly dvě kočičí uši šedé barvy, ale stejně tak to mohl být jen přelud. A za to by to zřejmě každý normální člověk považoval, ale ne muž, který byl členem organizaci Kočka.
"Jeho uši a ocas se objevují ve chvílích velkého emocionálního cítění, jako obrovské radosti, strachu, bolesti. Nevylučujeme ani možnost, že se za tu dobu to naučil sám trochu ovládat. Každopádně je v tom slabý, zřejmě ani jiné jeho schopnosti nejsou plně vyvinuty-jako třeba vidění v noci, nebo lezení po střechách. Tvůj úkol je přivést ho sem, máš na to určitý čas, pokud se ti to do té doby nepovede, přejdeme k násilí, tak se snaž!" Napomenul muž Neita a podal mu fotku jejich objektu-15liletého chlapce s rozčepýřenými hnědými vlasy a snědou pletí.
"Pěkný zajíček." Zhodnotil zálibně Neit a muž v saku se posmál.
"Je jedno, jak si ho získáš." Podotkl.
"Já vím," zakřenil se a jemně pohladil fotku chlapce,"jinak bych do toho nešel!"

Neit:
Neit
Rafael (Raf):
Rafael
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Na co mám napsat jednorázovku?

Monochrome Factor 47.5% (29)
Bleach 27.9% (17)
Death Note 24.6% (15)

Komentáře

1 noriuke kai sairo noriuke kai sairo | 6. dubna 2010 v 11:13 | Reagovat

jááj tak tohle vypadá hooodně zajímavě!!!doufám že brzy přidáš pokračování!!!jsem napnutá jak struna....

2 Satiras Satiras | 6. dubna 2010 v 22:28 | Reagovat

Super je to zajmavý, jenom čekám jak se to vyvyne :-) Jsem zvědavá jak dlouho to Neit bude hrát ... Už se těším na pokráčko tak šup prosím :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama