Kočka - 3)kapitola

31. května 2010 v 18:58 | verasi |  Kočka
Tak sem dopsala kapču ke Kočce (doufám, že jste nezapomněli!), která mi v compu ležela už pěkných pár dní :). Tak vám ji sem dávám a moc bych za to chtěla, aby jste mi zítra první hodinu drželi palce. Fyzika :( Kazí mi moji věčně optimisticky pervezně psychopatickou náladu XD. Tak mi plosím držte palce :) 

3) Lovec


Neit si z celé školy pamatoval pouze tu část s polibkem, zbytek se mu slil v jedno. Vzteklí učitelé, když celou dobu nepokrytě nedával pozor a vzápětí ohromení, protože se jim nepodařilo dát mu otázku, kterou by nezodpověděl. A přítomnost lovce. Ten šmejd byl pořád kousek za ním, jako jeho stín. Skoro čekal, že ho bude po škole doprovázet až do jeho nového domu, ale nestalo se tak. Takže po rozloučení s Rafem (při kterém mu chytl, políbil ruku a poté sledoval to roztomilé rudnutí jeho tvářiček) vydal na svou novou adresu sám.

Bylo to docela daleko, ale Neit odolal pokušení vzít to o střechách. A to tu byly tak krásně špičaté, po těch by se skákalo.... Zasnil se, ale věděl, že při svých nočních toulkách k tomu bude ještě hodně příležitostí. Takže se pěšky (a po zemi) dopravil před na první pohled ne moc udržovaný dům. Kdysi možná byl jiskřivě zelený, ale teď ta barva připomínala spíš násilím vytlačený obsah žaludku. A ty bílá místa, kde odpadala omítka, tomu na kráse taky nepřidávala. Ušklíbl se a přešel ke kovovým dveřím, zastrčil klíč a opatrně (ze strachu aby se ty dveře nerozpadli) odemkl. Musel uznat, že venek oproti chodbě vypadá ještě dobře. Zábradlí, které tady asi kdysi bylo, o to už se postaral nějaký zloděj, který ho zřejmě zpeněžil ve sběru.
Schody taky nevypadaly zrovna bezpečně. Navíc to tam silně páchlo močí, což bylo pro Neitův nos utrpení.
Dům měl 3 patra (překvapivě funkční výtah) a v každém patře jedno okno, malé jako ve vězení a patřičně špinavé. Neit, který byl přece jen zvyklý na luxusní prostory agentury (pokud nepočítal laboratoř, ale tam byl při testech většinou stejně uspaný), se pomalu začínal děsit. Ovšem když odemkl dveře svého bytu, čekalo ho příjemné překvapení. Nebyl sice nijak velký, 2 plus 1, ale vypadla útulně. Byl moderně vybavený, se vším co k životu potřeboval a v každé místnosti bylo jedno velké okno s vínovým závěsem. Jen stěny vypadaly poněkud příkře a svou bělostí mu připomínaly právě laboratoř. Mírně se otřepal a dal si za úkol, že i když se tu zřejmě dlouho nezdrží, hodí je na nějakou přijatelnou barvu. Třeba vínovou, aby ladily se závěsy.
Všechny svoje věci měl schované v krabici, která už tu stála v malé předsíni na botníku. Moc toho neměl, jen nějaké oblečení a pár osobních věcí. A samozřejmě mobil, na který mu chodili rozkazy z agentury. Rozmístil si to do obývacího pokoje. On nehodlal spát v pokoji, který měl být jeho. Obyvák mu vyhovoval. Velký, pohodlný gauč a blízko naplněná lednička. Navíc měl okno namířené na dávno opuštěné, rozbořené dětské hřiště. Žádný hlasy, žádné skřípání aut. Ticho. Dokonale ho po příjemné sprše uspalo.

Rafael se vracel ze školy s úsměvem a překvapivě bez dalšího monokla. Bez stresu ve tváři, že nestihne dát Billovi jeho další splátku a že si to pak s ním jeho "kamarádi" vyřídí. A za to všechno vděčil člověku, který toho pro něj tolik udělal, a to se znali jediný den! Rafael z toho usoudil, že i když je krapet podivný-a dívá se na něj jako na tabulku čokolády-bude to dobrý a hodný kluk. A chce se s ním kamarádit! I když, pomyslel si a znova mu zčervenaly líčka,ta pusa moc přátelská nebyla..Ovšem, popravdě se Rafovi docela líbila. Jediné, co ho trápilo, bylo to, že tím vlastně podvedl svoji holku, se kterou se k puse ještě ani nedostali. Odůvodňoval si to ale tak, že když políbil kluka, tak ji vlastně ani nepodvedl! Holky si taky přece dávají pusu a hned proto nejsou lesby!
"Ahoj." Ozvalo se najednou za ním tiše a nesměle.
Trhl sebou a otočil se. Před ním stála jeho též nedávno nová spolužačka, se kterou se vlastně ještě ani moc nebavil. Dokonce mu chvíli trvalo, než si vzpomněl na její jméno. Tina.
"Ahoj Tino! Co ty tady?" Počkal, než ho dojde, vypadalo to, že mají stejnou cestu.
"Jdu k babičce." Odvětila dívka s menším úsměvem.
Raf si ji po očku prohlédl. Nebyla nijak zvlášť hezká, kratší hnědé vlasy a oči, jemná jizvička, která šla vidět jen z velké blízkosti a pár pih.
"Ona bydlí někde tady?" Optal se zmateně Raf, nikdy si nevšiml, že by tady Tinu zahlídl.
"Kousek odsud." Přisvědčila dívka s úsměvem.
Chvíli šli mlčky, aniž by si Raf všiml, že nesmělý výraz dívčina obličeje se změnil na lstivý. Hnědovláska se znova usmála a nasadila masku naivní mladé holky.
"Ty se hodně bavíš s Neitem?" Porušila dosavadní ticho.
"Poznal jsem ho dneska, ale zdá se být fajn." Znova rozšířil Raf svůj úsměv.
"Vážně?" Naschvál nechala svým hlasem prosáknout notnou dávku pochyb.
Raf si toho všimnul a zkoumavě se na ni zadíval.
"Jo. Proč?"
"Jen jsem o něm slyšela pár divných věcí." Nesměle sklopila pohled.
"Vážně? Jakých?" Zeptal se Raf nevěřícně.
"Že prý musel odejít ze školy kvůli sexuálnímu obtěžování,"naschvál se na chvíli odmlčela a dodala svým tvářím růžový nádech,"chlapců."
Když viděla jeho ohromený úsměv, téměř se pochvalně usmála. Jsem skvělá herečka.
"Cože?" Vyjekl Rafael zděšeně.
"Myslím, že je nebezpečný.." Do hlasu se jí vkradl strach.
"Mno, já nevím," váhal hnědovlasý,"třeba jsou to jen klepy."
"Třeba." Přisvědčila dívka, než se octli na křižovatce.
Tina zatavila a nesměle v ruce párkrát zhoupla tašku, než své hnědé oči upřela do těch zmatených smaragdových. V nich se zračilo zmatení a přemýšlení.
"Prý se jednoho kluka pokusil znásilnit.." Špitla ještě-dostatečně vyděšeně-než se otočila k odchodu do postranní uličky.
"Tak zatím."
Aniž by se otočila zpět k němu, rozběhla se pryč a nechala Rafa samotného. Možná bych se od něj měl držet dál.. Zapřemýšlel. Potom co pro mě udělal? Odpověděl si vzápětí a nešťastně si prohrábl věně rozčepýřené hnědé vlasy. Vyřeším to až doma..Povzdychl si a vydal se zpátky k domu.

Hnědovlasá dívky pozorovala zpoza sloupu hubenou postavu kluka s taškou přes rameno, na tváři úsměv, při které jejími jiskřily její oči všemi zlými úmysly, které měla v srdci. A těch bylo hodně. Ona byla odhodlaná zabíjet, krev na rukou jí nevadila. Ale tohohle kolouška jenom tak nezabiju, všimla si hnědošedé kočičky na rohu a tichým "čičiči" ji přivolal k sobě, s tímhle si ještě pohraju.
Téměř láskyplně kočičku vzala do náruče a chvíli se s ní mazlila, než jí jedním tahem zlomila vaz. Na tváři úsměv člověka, který toho ve svém krátkém životě viděl příliš mnoho.
Tiché a poslední
"Mňau" se neslo krajinou.

Neita probudil tichý, ale pro jeho uši a křehký spánek snadno postřehnutelný zvuk. Tiché a opatrné šlápoty. Otevřel oči, ale hlídal si dech a pohyby, aby nebylo poznat, že se probudil. Na chvíli pomyslel na to, že je to lovec, ale byl to jen pach lovcovi krve, který ulpěl na někom z jeho druhu. Slyšel, jak se dotyčný blíží, jeho sípavý dech a kroky. A najednou ho do očí prudce udeřilo světlo. Okamžitě vyskočil z pohovky a se zavrčením se postavil do obraného postoje.
"Brr. To jsem já!" Ozvalo se chraplavě.
Ztuhl a zvolnil. Zaostřil na postavu před ním a okamžitě ji poznal. Bílé vlasy, modré oči a košile nasáknutá krví jak jeho, tak toho lovce, s kterým zřejmě před chvílí bojoval.
"Davide?" nechal ze svých úst modrovlasý vyklouznout překvapeně.
"Mám," na chvíli se druhý odmlčel a bolestný škleb na jeho tváři se zvětšil,"problém..."
"Vidím" Povzdychl si druhý a dřív, než mohl bělovlasý spadnout na zem v křečích bolesti, jej chytil do náruče.
"L-o-v-e-c." Podařilo se bělovlasému vykoktat, než padl do mdlob.
"Kurva!"
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hirotana Naoto Hirotana Naoto | 31. května 2010 v 20:10 | Reagovat

tak lovec,nebo kurva?xD
musím se přiznat,že jsem měla co dělat,abych si vybavila všechny detaily téhle povídky,ale nakonec jsem to zvládla...moc se těším na pokračování,ale kdo by se netěšil...jsi skvělý autor,co píše skvělé povídky...
Ta Tina mě,jak zlomila vaz tý kočce, dost překvapila,zabít chudáka zvíře...ale alespoň to svědčí o tom jak moc je zákeřná...
už aby se to trošku rozjelo...ale můžu tě ubespečit,že za tu dobu,co sem k tobě lezu,jsi mě svým talentem dokázala přesvědčit,jak moc se vyplatí tvoje dílka číst...jsem ZÁVISLÁ na tvých povídkách...xDmadam spisovatelko...XD

2 sisi/ctenar sisi/ctenar | Web | 31. května 2010 v 21:14 | Reagovat

hahaá! hahahá xD *škodolibě se usmívá!* hahahá ! tak mu třebas! stejně myslí jenom na jedno xD!!!!!! a takový kecy xD co se nenapovídá xD  *ale nevadilo by mi kdyby to byla pravda xD * dál....dál !

3 Aylen Aylen | 31. května 2010 v 23:45 | Reagovat

Krása :) těšim se na pokračování.

4 terkic terkic | Web | 1. června 2010 v 9:20 | Reagovat

s tou kočiškou trochu drastické, ale jinak sem z toho nadšená, moc se mi to líbí:)

5 Lilith-sama Lilith-sama | 1. června 2010 v 15:26 | Reagovat

Zlé, zlé, zlé!!! Veľmi, veľmi, veľmi zlé!! Takže tá Tina či jak sa volá ešte rozširuje klebety a ešte je k tomu všetkému aj lovkyňa. A ešte by ma zaujímalo, kto je David. Ale to bude asi na budúce. Takže rýchlo na pokračko!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama