FBI:Andělé a policajti - 3)Ochrnutý

28. června 2010 v 16:36 | Verasi |  FBI: Andělé a policajti (Naruto)

3) Ochrnutý


Blonďatý, pro teď vlastně hnědovlasý mladík se unaveně šoural po městě. Měl za sebou vskutku náročný den, plný úchylnosti jeho nadřízeného, svědivé paruky, čoček i nepohodlného oblečení a jako třešnička na dortu bylo chladné, arogantní a nadržené vystupování jejich špeha. Jak se tak plahočil městem, napadlo ho, že by se měl co nejdříve převléci, nebo ho ti lidé znechucenými pohledy snad sežerou zaživa. Byl jen rád, když našel v další ulici kabinku veřejných záchodů, kde si mohl opláchnout obličej a převléknout se opět do normálních věcí. Všechno co ze sebe svlékl, hodil do tašky, kde měl pořád ještě schované Kakashiho pomůcky. Jak jen se cítil šťastný, když ho v očích nepálily čočky a vlasy nesvrběly pod parukou!

Jakmile vyšel z kabinky, převlečený do normálních věcí, blonďatý a modrooký, všechny opovržlivé pohledy zmizely a automaticky se přesunuly na nějakého jiného chudáka, který vybočoval z davu. Naruto si úlevně oddechl, ale vzápětí zkřivil tvář nevolí, když si uvědomil, že se ještě bude muset stavit na stanici podat Kakashimu hlášení, jak to celé proběhlo. Ale to bych mu mohl podat i po telefonu. Napadlo Naruta spokojeně a okázala ignoroval myšlenku, že Tsunade už možná šílí, proč ještě nepodal zprávu.
Pomalu se blížil k domu. S povzdechem jednou rukou otvíral branku menšího, ale útulného a hlavně jejich (jeho a Irukového) domu a druhou vytahoval z kapsy mobil, že zavolá Kakashimu jak to celé proběhlo. Ovšem výkřik, který nepochybně patřil jeho nevlastnímu otci a nesl se celou ulicí, Naruta přesvědčil, že mobil může s klidem schovat zpátky do kapsy, protože bělovlasý nadřízený právě teď dohání k šílenství jednoho nejmenovaného hnědovláska a to přímo u něho doma.
"KAKASHI!!!!!!!!!!!!!!!!!!"
Naruto se sám pro sebe usmál, než prošel menší zahrádkou až k domovním dveřím máslově žluté barvy. A celou cestu ho přitom mámila vůně květin, které Iruka tak miloval. Stejně jako celou zahradu, ve které dokázal denně péčí o svoje milované tiché a voňavé přátele strávit i několik hodin.
Naruto zkusmo strčil do dveří, jestli jsou odemčené. Byly. Jako obvykle při své hádce byl jeden z nich tak nadržený (jasný Kakashi) a druhý tak vytočený (Iruka), že na všechno zapomněli. Opatrně otevřel dveře a pár minut čekal, jestli náhodou chodbou neletí přesně mířený kastrol. To už se blonďáčkovi taky stalo. Ovšem zatím co ten, komu byla rána určena, se jí bravurně vyhnul, on schytal ránu, po které měl bouli ještě dva týdny potom. Naštěstí teď to vypadalo, že žádné takové nebezpečí nehrozí. V klidu si zul boty, aby je uložil do botníku, když uslyšel ne zrovna tiché hlasy:
"Ale delfínku..!"
"NEŘÍKEJ MI DELFÍNKU!"
"Proč jsi na mě zas tak zlej?"
"Protože jsi mi ještě před 5 minutami vyprávěl o svém značně perverzním snu! Jsi perverzák!"
"Já nikdy neříkal že nejsem.."
Naruto opatrně otevřel dveře vedoucí do kuchyně, kde se právě konala dnešní bitva. Iruka stál u plotny, hnědé vlasy jako obvykle vyčesané v culíku, kolem pasu bílou zástěrku s vyšitými malými růžemi, na sobě vytahané tepláky, za kterých vykukovaly jeho bosé ťapky a tmavě modré triko, které krásně podtrhovalo hnědovláskovu snědou pleť (jak by to Kakashi jistě popsal). Ovšem v ruce držel napřaženou vařečku a tvářil se jako bůh pomsty. Každou chvíli to vypadalo, že ji po Kakashim vrhne.
Ten se ovšem jen připitoměla usmíval a vůbec nevypadalo, že by mu jeho naštvaný postoj vadil. V duchu už se vyděl jak z Iruki stahuje i ten poslední díl oblečení a....
Hnědovlasý, který poznal ten nepřítomný lesk v jeho očích a kterému došlo, na co právě ten perverzní peroxid (takto ho s oblibou označoval) myslí, se dopálil snad ještě víc. Opětovně na něj začal něco pořvávat, čímž bělovlasého vyrušil z jeho představ a ten se začal urychleně bránit, s hraně nevinným výrazem.
Naruto by kdykoli jindy pobaveně sledoval jejich hádku a zřejmě by hlučně Irukovi fandil, ať dá bělovlasému co proto, ale dnes se cítil příliš unavený.
"Jsem zpět." Pronesl, jelikož ho doteď ani jeden z mužů nezaregistroval.
Ani jeden si ho však nevšiml, jako by byli uzavření ve své soukromé bublině, která k nim nikoho jiného nepropouštěla. Moc potichu! Pomyslel si Naruto a pak se zhluboka nadechl:
"JSEM ZPÁTKY!" Zakřičel a oba muži se na něj překvapeně otočili.
"Naruto, jsem tak rád že už jsi zpátky!" Pronesli oba dva muži ve stejnou chvíli.
Toto bývala běžná Irukova věta na přivítanou, ale u Kakashiho Naruto věděl, že ji použil teď, kvůli tomu, že se strachoval, jak dopadne ta schůzka. Zračilo se mu to v očích. A stejně, když se krapet soustředil, viděl v jeho očích i jakýsi vřelý cit k jeho otci. Nevlastnímu milovanému otci. Naruto pohledem sklouzl na hnědovláska, kterému teď na tváři hrál úsměv, jako pokaždé když se vrátil z práce nezraněný, zkrátka úplně v pořádku. Zahleděl se do jeho oříškových očí, ve snaze najít něco podobného jako u bělovlasého. Možná se to tam na chvíli zablesklo, ale pak to bylo pryč. To Naruta překvapilo snad ještě víc, jako myšlenka, že by mu snad ten bělovlasý zvrhlík v rodině ani tak nevadil. Usmál se.
"Já taky," promluvil k oběma mužům naráz," ale bylo to únavné. Měl jsem jít ještě podat hlášení na stanici, ale nějak jsem tušil, že budete u nás," to bylo určeno bělovlasému," takže co kdybych vám to hlášení podal tady?" Naruto naschvál zívl, aby dal najevo, jak se mu nikam nechce.
"Jistě," usmál se Kakashi lysáčky, jako obvykle, když měl něco v plánu," ale jen pod podmínkou, že můžu zůstat na večeři."
"Ne!" Zareagoval okamžitě Iruka.
"Prosííííím, jsem tak unavený!" Otočil se Naruto na hnědovlasého a obdařil ho štěněčím pohledem.
Iruka se zhluboka nadechl.
"No tak jo," zavrčel pak směrem k bělovlasému,"myslím, že mi ve sklepě zbyl ještě nějaký ten jed na krysy..."
"Pokud mě budeš krmit.." Olízl si bělovlasý rty.
"KAKAKSHI!"
"No," zaksichtil se Naruto výmluvně," myslím, že půjdeme podat to hlášení."
Naruto měl ze začátku strach, že večer bude katastrofa, ale nakonec ho příjemně překvapil jak Iruka tak Kakashi.
Tomu musel říct vše, co se stalo, úplně od začátku. Prvně se ale do něj pustil, proč mu vlastně neřekl, jaké je Sasukeho omezení. Že je na vozíčku. Ten se jen omluvil, ale dál se k tomu nevyjadřoval. A potom mu Naruto převyprávěl celou schůzku a nezapomněl zdůraznit, že mu bude muset zítra dělat společnost, v nějakých šatech, které mu on sám koupil. Řekl mu vše, ale polibek a to jemné kousnutí si nechal pro sebe. Vlastně ani nevěděl proč.
Na zítřek se domluvili tak, že Naruto do práce ani nepřijde, vyspí se, připraví a v 7 pro něj před dům dorazí
Kakashi převlečený za taxikáře. Pak byla na řadě večeře, které se Naruto trochu obával, ale nakonec byla fajn. Kakashi si nechal všechny své úchylné myšlenky pro sebe a pokoušel se být milý, což zmátlo Iruku, který si pro sebe nechal zase všechny sprosté slova. Byl to pohodový večer. A jak Iruku tak Naruta překvapila myšlenka, jak by bylo pěkné, kdyby občas nebyli jen oni dva.

Vytáhla klíče z tašky a přešla ke dveřím. Bylo už pozdě a ona si dávala pozor, aby neudělala hluk a nezbudila sousedy. Odemkla, otevřela dveře a rozsvítila na chodbičce. Zula si boty a odložila sako. Přitom se zadívala do zrcadla. Hleděla na ni růžovovlasá dívka, rozcuchaná, neupravená. Profesionální úsměv na rtech, jako by ho neuměla odložit už ani doma. Ale oči-smutné a prázdné. Nejiskřící, jako bez života. Jako by patřily mrtvole. Stejně jako její bledá pleť.
Natáhla ruku a dotkla se studené plochy zrcadla. Jako by se ten obraz mohl rozplynout a zase by tu byla ta vitální dívka s růžovými vlasy, zelenýma očima a nakažlivě rozpustilým úsměvem. Ale to by musel být po jejím boku on. Párkrát zamrkala.
Obraz se nezměnil.
Nic se nezměnilo.
Pořád na ni koukala jen lidská troska, jejíž jedinou náplní života je práce. A on tu zase nebyl.
Nohy ji zradily a ona se svezla na zem. A její oči zase na okamžik zajiskřily-bolestí, nenávistí a chtíčem. Studené kapky jí padaly po tváři.
"Lee.."

Černovlasý muž sebou trhl a otevřel své zmatené černé oči. Zase se mu ve spánku zjevila. Dívka, asi stejně stará jako on, s růžovými vlasy a veselým úsměvem. Volala jej k sobě a mávla na něj. Chtěl jít za ní, ale náhle uviděl Gaaru. Stál kousek od ní, ruce podél těla, hlavu sklopenou. A v hrudníku díru. Žádná krev, orgány, nic. Jen černo černá díra. A teprve pak si všiml, že dívka drží v ruce pistoli. A usmívá se.
"Je mrtvý." Šeptala radostně.
A tohle Leeho zaručeně probralo. Bylo to, jako by ho někdo polil studenou vodou. Okamžitě natáhl ruku a dotkl se tváře, která ležela kousek od něj. Poklidně, se zavřenýma očima, jemně oddechoval. Dokončil pohyb rukou a jemně mu prohrábl vlasy. Rudé jako krev. Cítil se tak šťastný, že je vedle něj. Nechtěl ho ztratit.
"Miluji tě." Zašeptal tiše, i když červenovlasý tvrdě spal.
Příliš se bál, že kdyby Gaara zjistil, jaké jsou jeho city k němu, opustil by jej.

Naruto v šoku hleděl na tu příšernost, kterou si na sebe měl natáhnout. To snad nemyslí ten parchant vážně!!! Zuřil, mezitím co se štítivě dotkl rukou bot, které by mu mohly být tak do půlky stehen, připomínaly dámské kozačky a nechutně se leskly. Pohledem přejel mini kraťásky- černé, upnuté se stříbrným páskem, který málem zabíral půlku té nádhery. Ještěže košile, sako a motýlek vypadaly normálněji. Ne o moc, ale lepší než nic. Jestli se na mě lidi dívali jako na mimozemšťana s tím, co jsem měl na sobě před tím, tak s tímhle mě rovnou zlynčujou! Povzdechl si Naruto a byl jedině rád, že Iruka není doma, protože kdyby ho v tom viděl, těžko by mu to vysvětloval. A to ještě ta příšerná paruka a čočky!
Ještě chvíli se v duchu litoval, než ze sebe svlékl domácí oblečení a vlezl si do sprchy. Nechal na sebe padat horké kapky vody a snažil se uvolnit ztuhlé tělo. Bůh ví proč, se mu právě ve chvíli, když si umýval krk a narazil na malý rudý flíček, vybavil ten pocit, když ho Sasuke jemně kousl do krku.
A pak ho políbil. Pitomec! Ulevil si v duchu, aniž by si připustil, že až tak prosti srsti mu to nebylo. Ještě jednou na sebe pustil vodu, tentokrát o něco chladnější, aby ze sebe spláchl mýdlo. Poté se natáhl pro ručník, aby se usušil a s útrpným výrazem na sebe začal navlékat to blyštivé něco. Stále měl ještě naději, že mu to bude příliš velké, nebo naopak malé, ale ten sviňák to k jeho nelibosti trefil úplně přesně.
Po více jak hodině byl konečně se vším hotový, oblečení, vlasy, oči (ty nehorázné boty) a už jen čekal, kdy se pro něj staví Kakashi, aby ho odvezl před hotel, kde měl se Sasukem
domluvený sraz. Sedl si k počítači a chvíli si pročítal různé stránky, než ho něco napadlo. Do volného políčka na domovské stránce napsal: Uchihovský masakr a myší klikl na Hledat. Za chvíli mu vyjelo víc jak dvacet stránek, plných okolností té tragédie. Nakonec na jednu z nich klikl.

Neskutečný masakr-17tiletý chlapec zabil celou svoji rodinu brutálním způsobem, přežil jen jeho mladší bratr!
Hlásal titulek, ale víc už si Naruto přečíst nestihl, protože se zvenku ozvalo důrazné zatroubení. Kakashi! Došlo blonďáčkovi/hnědovláskovi ihned a jen ještě klikl na-přidat mezi oblíbené, než na rychlo vypnul počítač, popadl tašku a vyběhl z domu. Doběhl až k autu-tentokrát žlutému- s nápisem taxi a vklouzl na místo spolujezdce. Bělovlasému muži stačil jediný pohled na něj, aby mu začali cukat koutky. Naruto se zamračil a vyplázl na něj jazyk, což už starší nevydržel a začal se smát.
"Je vám něco smíchu?" Procedil Naruto skrz hradbu zubů a propaloval svého nadřízeného nepěkným pohledem.
"Kdyby tě tahle Iruka viděl," snažil se Kakashi pomalu klidnit,"vyhodil by tě z domu!"
Při jeho posledních slovech se auto rozjelo a hned při prvním půl metru stihlo překročit největší povolenou rychlost.
"Nemůžu za to! To mi vybíral ten parchant!" Vyprskl Naruto a uraženě nafoukl tváře.
"Tak mu ode mě vyřiď," prudce trhl volantem doprava, protože právě když se chystal přejet jedno podle něj pomalé autu, mu tam jiné vjelo,"že má skvělý vkus!"
O Naruta se pokoušeli mdloby a umanul si, že příště (jestli tuhle jízdu přežije) bude řídit on.
"A vzkaž mu," pokračoval bělovlasý jako by nic, "jestli byli mi jedno takové, nesehnal pro Iruku."
"Jasně a v tom případě se ho rovnou můžu zeptat na nějakou levnou pohřební službu." Poklepal si Naruto na čelo, ale to už auto pomalu zastavovalo před jemu už známým hotelem.
"Připravený?" Optal se Kakashi již s vážnou tváří.
"Jako by na tom záleželo.." Zakroutil Naruto pochybovačně hlavou.
Kakshiho natočil hlavu kamsi do dálky.
"Je to jako vodit svého sny poprvé do školy.." Prohodil a Naruto se krátce zasmál.
"Takže to by jste měl vědět, že se vrátím. Možná uplakaný, odřený, ale vrátím.." Prohlásil, snad aby uklidnil Kakashiho i sebe.
Bělovlasý muž se usmál a natáhl se přes něj, aby mu otevřel dveře.
"Kdyby ne, postarám se o Iruku." Prohlásil s hraně vážnou tváří.
"O důvod víc, proč se vrátit." Mrkl na něj Naruto, než definitivně opustil auto a to se stejně bláznivě, jako přijelo i rozjelo zpátky.
A právě v tu chvíli, kdy pozoroval vzdalující se auto, uslyšel za sebou povědomý hlas.
"Věděl jsem, že ti to bude slušet."
Naruto se otočil a na chvíli mu krása muže před ním vyrazila dech. Vlasy sčesané tak, že mu téměř zakrývaly jedno oko, na sobě dobře padnoucí fialový oblek s bílou košilí a pruhovanou modro-fialovou kravatou.
Kdyby nebyl na vozíčku, byl by krásný..Černovlasý, který se plně oddal jeho pohledu pohodil hlavu a usmál se, černé oči mu pobaveně zajiskřily. Omyl,opravil se v duchu Naruto, i tak je krásný. Černovláskovo charisma a sebevědomí z něj sálalo na sto honů.
"Nejradši bych tě za to zabil." Vzpamatoval se konečně světlovlasý.
"Já zase pomiloval," zašklebil se černovlasý, ale to už před nimi zastavila dlouhá bílá limuzína.
Naruto cítil, jak se mu do tváří hrne červeň.
"Ta je tvoje?" Optal se, aby zamaskoval rozpaky.
"Půjčená," mávl černovlasý rukou,"sám mám radši menší a elegantnější vozy."
Naruto se na něho podíval, ale bylo to zvláštní, pozorovat ho takhle z vysoka. Přemýšlel, jestli to vadí i jemu. Ale kdybych si dřepl, zřejmě bych ho nepotěšil.
Narutovi myšlenky vyrušilo až zakašlání staršího muže, jehož vlasy už protkávaly stříbrné nitě. Usmál se a jako by už na to byl plně zvyklý, vzal Sasukeho křelo, převezl ho až k vozu, kde jej vzal opatrně na ruce a posadil. Dával si přitom až rodičovský pozor, ale Sasuke mu ani gestem nepoděkoval.
Jaké to asi musí být, Sasuke líně mávl rukou, čímž zavolal Naruta k sobě, když je člověk ochrnutý?
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Pajčas Pajčas | 28. června 2010 v 17:43 | Reagovat

honem honem na loď. Jaj já sa tak těším. XD

2 Yazzy Yazzy | 28. června 2010 v 17:49 | Reagovat

cítím se nějak rozpačitě, kvůli tomu sasukeho vozíčku..ale je sexuchtivost to snad nepoznamenalo xDD skvělý

3 Kagome/Kurama Kagome/Kurama | Web | 28. června 2010 v 20:05 | Reagovat

Musím s Yazzy souhlasit, vážně je to zvláštní, ale to se mi na tom líbí :) Tolik jsem se na to těšila! To super teprve přijde, uaa xD A teď se opět nemůžu dočkat příští kapitoly *__* Děláš si ze mě závisláka ;)

4 Aylen Aylen | 29. června 2010 v 10:37 | Reagovat

moc pěkná kapitola :) Těším se na pokračování :)

5 Lilith-sama Lilith-sama | 29. června 2010 v 13:21 | Reagovat

Čítala som to síce včera, ale som bola kompletne mimo, tak komentujem teraz.

Chudáčik Naruto!

"Ale delfínku..!"
"NEŘÍKEJ MI DELFÍNKU!"
"Proč jsi na mě zas tak zlej?"
"Protože jsi mi ještě před 5 minutami vyprávěl o svém značně perverzním snu! Jsi perverzák!"
"Já nikdy neříkal že nejsem.."

Z tohto rozhovoru som mala problém prestať sa smiať.Super kapitola!

6 Ten_Ten Ten_Ten | Web | 29. června 2010 v 20:40 | Reagovat

ach jo, ty ze mě chceš udělat už dokonalýho závisláka, že? no, daří se ti to... :-( xD
kyaaaa, honem rychle na loď! rychle rychle, rychle, nebo se už fakt zbláznim (a že k tomu nemám daleko xD)

7 Sajuri Hiroshima Sajuri Hiroshima | E-mail | Web | 30. června 2010 v 18:12 | Reagovat

to je báječný zlato.... jako sobní droga.... honem, honem ;-) pokráčko

8 terkic terkic | Web | 4. července 2010 v 0:36 | Reagovat

já umřu, umřu nedočkavostí na další díl:)

9 Asuky=3 Asuky=3 | Web | 16. července 2010 v 15:54 | Reagovat

Dost povedený...jako opakovaná věta :,, Další díííl, je to žužo."

10 Arya Arya | 19. července 2010 v 2:10 | Reagovat

pani *____*
preco sm to necitala skor???
preco? *preto ze som krava!!!*
jednoducho je to uuzasna kapitolka...ten sasik na vozicku je sice troska zvlastny ale co tam po tom!!! je to super!!! cele ake to je!!! ten "vztah" kakasiho s irukou je jednoducho perfektny tak isto ako sasukeho "balenie" naruta :DDD
jedine co mozem vytknut je: to su len 3 casti?!!!! svihom !!!! ;)

11 Angela Angela | Web | 4. srpna 2010 v 19:36 | Reagovat

MAKEJ NAPSAT DALŠÍ DÍL, NEBO SE NEZNÁM!!!!!!!!!!!!

12 May Darrellová May Darrellová | Web | 8. srpna 2010 v 23:32 | Reagovat

O my Jashin, tohle je naprosto dokonalá povídka. Těším se na pokráčko, doufám, že bude brzy. ^^

13 Suzuko Suzuko | 3. března 2011 v 20:36 | Reagovat

Další dílek prosíííím ^^

14 market market | 15. srpna 2015 v 15:03 | Reagovat

Budeš pokračovat? Je to skvělá povídka :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama